Ze Svinoústí do Goteborgu
Dech centrálního Baltu je rychlý a omamný. Je hrozivý a studený. Snad nikde na severu není mořské dno tak poseté vraky, jako právě zde. Rozlohou sice malý, ale svými přírodními a historickými poklady velmi cenný. Jednotlivé úseky plavby nejsou příliš velké, zato bývají dosti obtížné. Malá hloubka Baltu způsobuje opravdu nepříjemné vlnění, které špatně snášejí i námořníci vracející se z plavby kolem světa. Uvidíte, že nepřeháním:-)
Trasa plavby: Baltické moře na konci května nabízí poměrně klidné počasí, dlouhé dny, krátké noci a ještě stále nízkou intenzitu turistického ruchu, především toho jachtařského. Z Polska zamíříme přímo do Kodaně, pokud to vítr umožní. Pokud by nám počasí od začátku nepřálo, poplujeme nejprve na dánský ostrov Bornholm a k ostrůvkům Frederikso a Christianso. Na těchto ostrůvcích žije pouze několik desítek obyvatel. Jsou to buď rybáři nebo umělci, tvořící zde v umělecké odloučenosti. Procházka po obou ostrůvcích spojených otočným můstkem zabere asi dvě hodiny a budou to dvě hodiny, na které nezapomenete. Obzvláště, když si představíte, že tato procházka by byla jediným pohybem, který byste měli při odloučeném životě na ostrovech během dlouhých zimních měsíců. Velký maják, věž na uzení sleďů, budova bývalých kasáren, děla na hradbách, nízké domky, neustálý hukot moře a vlezlá vlhká zima provázená většinou silným větrem, se vám dostane pod kůži a zakoření ve vás jako zážitek, jež určitě budete chtít zopakovat. Ne příliš často, ale budete chtít. To vám garantuji . Další plavba povede ke švédskému pobřeží do malého přístavu Kaseberga, kde navštívíme Alestenar, prastaré kameny ve tvaru vikingské lodi postavené na louce nad mořem nad Kasebergou. Atmosféra tohoto místa vám opět učaruje ať připlujeme ve dne nebo v noci. Stáří těch nejstarších kamenů se odhaduje na 5,5 tisíce let. Podél jižního pobřeží Švédska zamíříme do Falsterbo kanálu a do Kodaně. Proplujeme kolem Malé mořské víly a přistaneme v Nyhavnu (v květnu zde ještě bývá volné místo) v centru města. Je to jako stát s lodí na Václaváku. Hned vedle všemožných restaurací, barů, památek a muzeí. Každý si přijde na své, i když na to nebude moc času. Z Kodaně budeme pokračovat dále na sever, proplujeme nejužším místem Oresundu mezi Helsingorem a Helsingborgem, a zamíříme Kattegatem (v překladu je to Kočičí díra, tzn. že nás tu nečeká nic pěkného:-) k ostrovům Anholt a Laeso, kde dáme zastávku pouze v případě časové rezervy. Anholt je nevelký ostrov, kde se prý nachází největší poušť v severní Evropě (je to podobný protimluv asi jako největší jezero na celé Sahaře:-). Na konci Kattegatu je náš cíl, přístavní město Goteborg s úžasnou ostrovní říší jižně i západně od něj. Trasa plavby, jak jinak, bude zcela přizpůsobená počasí a tak se může stát, že první zastávkou bude Kodaň a další až ostrov Anholt, aby bylo více času na poznávání ostrovů před Goteborgem.

Sportovní a poznávací plavba z Goteborgu do Skotska a Kaledonským kanálem
Poplujeme po trase bájných Vikingů vydávajících se na loupeživé a objevné výpravy na svých lodích. Z Goteborgu vyplujeme do Skagerraku s velmi rušným lodním provozem. Kličkování mezi velkými nákladními loděmi a rybáři hned na začátku plavby prověří schopnosti posádky. Severní moře také není jednoduché a to ani v naší moderní době a s tím nejlepším vybavením. A i když nás na konci plavby nečeká loupení a plenění, budeme moc rádi, až náš zrak a naše noha opět spočine na pevné skotské zemi a my budeme moci zapít fish and chips guinessem před zahájením závěrečné části plavby Kaledonským kanálem napříč Skotskem.
Trasa plavby: Severní moře na začátku června nebývá moc bouřlivé a díky dlouhým dním a světlým nocím je plavba příjemná, i když stále může být poměrně dost náročná a studená. Po prohlídce Goteborgu vyplujeme na západ do Skagerraku a podél jižního pobřeží Norska (s možností zastávky v přístavu Kristiansand nebo Mandal) zamíříme přes Severní moře do Skotska. V závislosti na směru větru zamíříme buď na Orkneje nebo někam jinam na Skotské pobřeží. Pokud nás vítr pustí na Orkneje, navštívíme hlavní přístav Kirkwall. Z Kirkwalu podnikneme výlet do nejsevernější single malt whisky destillery Highland Park a ochutnáme pravé poklady této malebné a zajímavé destilerky. Navštívíme také jedno z neolitických sídlišť starých Piktů staré 5000 let. Tato stará sídliště jsou zapsána ve světovém dědictví Unesco, jejich návštěva je opravdu zajímavá a dá vám nakouknout do života lidí před dávnými věky. Do Scapa Flow, jež sloužila během obou světových válek jako hlavní základna britského loďstva, se nejspíš nestihneme vydat na lodi, ale rozhodně ji uvidíme z jižní části Kirkwalu, kde leží také destilerka Highland Park. Při plavbě dál na jih musíme dobře počítat s přílivovými proudy, protože v úžině Pentland Firth, oddělující Orkneje od Skotska, dosahuje jejich rychlost více nežli 7 kn. A vydat se proti takto silnému proudu by rozhodně nebyl dobrý nápad. Obzvláště pokud by ještě vanul silný vítr proti proudu. To by se z plavby mohlo stát nechtěné drama. Po proplutí Pentland Firthem bude plavba probíhat podél východního pobřeží Skotska až do Inverness. Z Inverness se vydáme na Kaledonský kanál, jež nás přes jezera Loch Ness (nedoporučuji se zde koupat:-), Loch Oich a Loch Lochy dovede napříč Skotskem na západní pobřeží. Plavba po tomto starém kanálu vede Skotskou pahorkatinou, podél malých a romantických měst a hradů a končí pod nejvyšší horou Skotska a UK, Ben Nevis. Doporučuji si na tuto 1344 m vysokou horu vyběhnout nebo vyjít. Celý výlet vyjde na 4-6 hod, podle vaší fyzické zdatnosti. Za jasného počasí je z vrcholu hory nádherný výhled. Pro méně zdatné borce je na výběr jiná trasa do blízké Ben Nevis destillery, která se ale výsledně může ukázat náročnější, než ta předchozí na kopec:-)
Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí.

Sportovní a poznávací plavba ze Skotska na Island
Skotsko je pro většinu jachtařů již dostatečně odlehlá končina, ostrov St. Kilda je i pro Skoty exotika, na Faerských ostrovech se již dostáváte do oblasti, kde se dvě plachetnice potkají jen stěží a na Islandu, tam se ocitáte v ráji severských ptáků, velryb, tresek a sleďů, termálních pramenů a bazénů v každém přístavu, vodopádů padajících do moře a nesmírně příjemných lidí. A to vše je namíchané do neodolatelného koktejlu, kterému po dlouhé plavbě Atlantikem podlehnete okamžitě, jak se ho poprvé ochutnáte.
Trasa plavby: V první polovině června je ve Skotsku nejpříjemnější období roku a Severní Atlantik nebývá touto dobou příliš bouřlivý. Dny jsou již velmi dlouhé a noci světlé a krátké. Noční hlídky tedy ubíhají poměrně rychle. Z Fort William vyběhneme nebo vyjdeme na 1344 m vysoký Ben Nevis, nejvyšší horu Skotska a UK. Celý výlet trvá 4-6 hod, podle vaší fyzické zdatnosti. Za jasného počasí je z vrcholu hory nádherný výhled. Nahoře může touto dobou ještě být sníh. Pro méně zdatné borce je na výběr jiná trasa do blízké Ben Nevis destillery, která se ale výsledně může ukázat náročnější, nežli ta předchozí na kopec:-) Z Fort William vyplujeme na Loch Linne a na začátku úžiny mezi pevninou a ostrovem Mull můžeme navštívit krásný hrad Duart na břehu moře. Další zastávkou bude malebný přístav Tobermory s další malou destilerkou hned vedle přístavu. Zde si můžete whisky sami naplnit do lahve a zátku zaletovat letlampou. Další plavba nás již povede na sever Hebrid a k ostrůvku St. Kilda. Na tomto ostrůvku vystrčeném 60 Nm západně od Hebrid do Atlantiku po tisíce let žila malá komunita lidí, živících se pěstováním obilí a lovem ptáků a ryb. Po staletí se jejich život příliš neměnil a jejich vesnice připomíná osadu z doby bronzové. St. Kilda byla jako první vyhlášená Skotským národním dědictvím. Atmosféra tohoto ostrova je prostě fantastická, to musíte zažít. Ze St. Kildy budeme pokračovat dál na sever na Faerské ostrovy do hlavního přístavu Torshavn. Faerské ostrovy jsou takřka stále utopené v mlze, jsou rájem mořských ptáků a oplývají nádhernou, divokou přírodou. Pokud na to bude čas, podnikneme výlet po ostrově. Z Faer zamíříme na západ směrem na Island. Podle směru větru bude první přistání na Islandu buď u ledovcového jezera Jokulsarlon, nebo na ostrově Vestmannaeyjar, nebo v přístavu Herjolfur, nebo úplně někde jinde na jižním pobřeží Islandu. Cíl plavby je v přístavu Grindavík vedle letiště.
Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí.

Poznávací plavba na Islandu z Grindavíku do Olafsvíku s návštěvou západních fjordů
Vnitrozemí Islandu je známé svou divokostí, vodopády, ledovci, termálními potoky a jezírky, prostě divukrásnou přírodou. A to samé, snad ještě v koncentrovanější podobě, najdete na pobřeží. K tomu nesčíslné množství tresek a sleďů a velryby. Tresky můžete lovit a velryby zase můžou lovit vás. Ale nedělají to a nechají se pozorovat z paluby lodi. Na ten pocit, kdy vedle vás poprvé pluje velryba větší nežli loď, nikdy nezapomenete. Pomalé oddechování, gejzíry vody a páry a ladné pohyby jakoby v protikladu s nezměrnou silou a energií velryb. A lidé, tak strašně příjemní lidé. Marně byste uzavírali sázku, že od rána do večera potkáte alespoň jednoho nesympatického Islanďana/Islanďanku. Prohráli byste. Nepotkáte.
Trasa plavby: V červenci bývá počasí na Islandu nejklidnější, bez velkých výkyvů počasí, s minimem deštivých dní a s polárním dnem. Jakmile vyplujeme z Grindavíku, musíme vyřešit dilema, zda budeme nejprve chytat tresky anebo se kochat aktivní sopkou, která se v prosinci 2023 probudila k životu kousek od Grindavíku. Nějak si s tím poradíme, odskočíme si do pověstných termálních koupelí Blue Lagoon (pokud nám to sopka umožní, aby nám nebylo horko až příliš a zamíříme k Reykjavíku, metropoli Islandu. Po jednom dni ve víru města opět unikneme na moře, nachytáme tresky, pokocháme se pohledem na velryby na mělčinách Sydrahraun a zamíříme na sever k Západním fjordům. Tyto divoké, rozeklané, mlžné, takřka neobydlené fjordy budeme objevovat s jejich vodopády, termálními potoky a ptačími útesy. Malý, dobře chráněný rybářský přístav Pyngeyri s nádhernou scenérií a největší přístav Isafjardur jsou další zastávky během plavby k nejsevernější části Západních fjordů. Nemineme vodopády řítící se ze skal do moře a termální koupele přímo na pobřeží. Odolní turisté můžou podniknout tůru k ledovcům nacházejícím se několik kilometrů od pobřeží. Poloostrov Hornstrandir, nejsevernější část Západních fjordů, je tou nejdivočejší a nejvíce odlehlou a opuštěnou částí Islandu. Přístav Hornvík je správným místem na výlet k nejvyššímu útesu Islandu Hornjargu. A z Hornvíku zamíříme zpět k rybářskému přístavu Olafsvík, kde naše plavba skončí. Za několik dní, jež strávíme v Západních fjordech, pouze nakoukneme pod pokličku nezměrných krás, jež nabízejí. Ale i to málo, co uvidíme, se nám nesmazatelně vryje do paměti.

Poznávací plavba na Islandu z Olafsvíku přes Západní fjordy a kolem severního pobřeží do Akureyri.
Trasa plavby: Západní fjordy jsou nejodlehlejším a nejstudenějším místem celého Islandu. Pouze nejzavilejší objevitelé dorazí až sem a tak zde na turistu téměř nenarazíte. Proto zamíří příď Boomerangu z Olafsvíku přímo k Západním fjordům. Malý, dobře chráněný rybářský přístav Pyngeyri s nádhernou scenérií a největší přístav Isafjardur jsou další zastávky během plavby k nejsevernější části Západních fjordů. Nemineme vodopády řítící se ze skal do moře a termální koupele přímo na pobřeží. Poloostrov Hornstrandir, nejsevernější část Západních fjordů, je tou nejdivočejší a nejvíce odlehlou a opuštěnou částí Islandu. Přístav Hornvík je správným místem na výlet k nejvyššímu útesu Islandu Hornjargu. Reykjarfojrdur vás ohřeje a osvěží svým horkým přírodním pramenem. V Nordfjorduru si nádherný, odlehlý fjord proplujeme až ke Krossnes, k dalšímu vyhřívanému bazénu. Trékllisvík je otevřená zátoka nabízející kotvení mezi ostrovem Anrnes s okolními ostrůvky. Na pobřeží se ohřejeme v geotermálním bazénu. Úžasné panoráma klidné vesničky Djúpavík dotváří vysoký vodopád. To musíme vidět. Nejdelší fjord na severním pobřeží se jmenuje Eyjafjordur a na jeho konci se nachází druhé největší město Islandu Akureyri. A na březích fjordu přehršel zajímavých míst. Siglufjordur je městečko ve stejnojmeném fjordu, jež by mohlo sloužit jako kulisy k hollywoodskému filmu. Neskutečná barvitost města připomíná jeho slavnou minulost, kdy bylo v minulém století na prvním místě na světě v lovu sleďů. Je zde možnost dobrých nákupů a koupele v termálním bazénu. Olafsfjordur je rybářským městem situovaným pod nádhernými horami vypínajícími se do výšky 1200 m. Pokud v červnu vystoupíme na hřeben ve výšce 400 m nad mořem, můžeme pozorovat půlnoční slunce, protože se nacházíme pouze 30NM od polárního kruhu. Po náročném horském výstupu si odpočineme během plavby směrem severním na ostrov Grímsey. Tento ostrov také patří k Islandu, leží přímo na Polárním kruhu a v červnu zde můžeme pozorovat půlnoční slunce přímo z pobřeží, bez obtížného výstupu na kopec. Je to nejsevernější část Islandu. Vydáme se na pozorování kolonie papuchálků, dáme si pivo v místní restauraci a nachytáme hromady tresek. Z Grimsey zamíříme zpět na jih do Eyjafjorduru k ostrovu Hrisey a během plavby opět dáme pozorování velryb. Termální bazén na ostrově příjemně rozproudí krev ztuhlou po několika kratších přeplavbách mezi ostrovy. A cílem plavby je Akureyri kde naše plavba skončí. Severní pobřeží Islandu je poseté množstvím nádherných míst. Nemůžeme za týden navštívit a vidět všechno, ale můžeme si vybrat ta nejzajímavější s ohledem na počasí a na preference posádky.
Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí.

Plavba z Akureyri přes Grónské moře do Scoresbysundu a plavba tímto nejrozsáhlejším fjordovým systémem světa
Tato etapa nabízí podmanivou kombinaci islandských kouzel a grónských zázraků proložené obvykle náročnou plavbou po Grónském moři. Velryby jsou našimi společníky nejenom na Islandu ale i během plavby do Grónska. Využíváme neuvěřitelného bohatství moře a ještě před vyplutím naplníme mrazák treskami a sledi, abychom v případě příznivého větru nestrádali nedostatkem čerstvých rybích pochoutek. Chytání tresek na Islandu připomíná nákup v supermarketu. Ryby totiž nechytáte, anébrž taháte z moře závratnou rychlostí. Po připlutí do Scoresbysundu se ponoříme do světa zázraků, kdy si každý večer před usnutím říkáte, že zítra už to snad nemůže krásnější a další den nevěřícně zjišťujete, že může.
Trasa plavby: Po vyplutí z Akureyri musíme doplnit zásoby tepla před vlastní studenou plavbou do Grónska a tak naše první zastávka bude ještě v Eyjafjorduru v termálním bazénu na ostrově Hrísey. Při plavbě z Hrísey si vychutnáme naše první, magické sledování velryb, jež se při troše štěstí bude ještě několikrát opakovat. A trasa další plavby se bude zcela odvíjet v závislosti na počasí. V případě příznivého větru zamíříme napříč Grónským mořem k 260NM vzdálenému ústí Scoresbysundu. Plavba Grónským mořem je poměrně náročná, ale při příznivém větru ji vykonáme za pouhé 2 dny.Při nepříznivém může být výrazně delší. Pokud by příznivý vítr zrovna nepanoval, využijeme čas k plavbě po krásných islandských fjordech, a teprve s dobrým větrem vyplujeme na Grónské moře. Po plavbě studeným a obvykle nevlídným, mlžným Grónským mořem vplujeme do ústí Scoresbysundu, kde zažijerme první setkání s velkými ledovým krami. Poprvé si vychutnáme magickou nádheru plujících ledových hor. Poprvé zatajíme dech nad neskonalou krásou ledu a budeme trnout, aby se kra nepřevrátila, když poplujeme v její blízkosti. První a poslední zastávkou v civilizaci je osada Ittoqqortoormiit, nejsevernější obydlená výspa na východním pobřeží Grónska. Žije zde asi 300 obyvatel a část z nich se stále ještě živí lovem pižmoňů, medvědů, vlků, lišek, karibu, tuleňů nebo narvalů. Pokračují v tradici svých předků, neboť osada Ittoqqortoormiit byla založená roku 1924 právě jako lovecká osada. V osadě pořídíme kulovnici s dostatkem nábojů, projdeme si ji z jednoho konce na druhý, při troše štěstí ochutnáme nějaké místní jídlo a vyplujeme do hlubin nejrozsáhlejšího fjordového systému světa. Plavba nás povede podél jižního pobřeží sundu, kde se budeme kochat pohledem na obrovský ledovec táhnoucí se až ke Gunnbjornu, nejvyšší hoře Grónska vzdálené pouze 60 NM jižně. Plavba sundem obvykle probíhá při nádherné dohlednosti a slunečném počasí a přestože teploty kolísají mezi 6 °C během dne a nulou v noci, plavba je velmi příjemná a poměrně nenáročná. Míjíme velké ledové kry a panoráma je tak neskutečné, že je stále na co se dívat. Doplujeme k ledovci Syd Brae a nedaleko hrany ledovcového splazu budeme fascinovaně přihlížet telení ledovce do moře. Vzduch je plný zvuků připomínajících vzdálené hřmění, jež způsobuje napětí uvolňujícího se a praskajícího ledu. Po shlédnutí ukázky vzniku ker pokračuje plavba na sever k ostrovu Danmark. Plavba probíhá mezi krami tisíců tvarů a mnoha odstínů bílé a modré. Míjí nás ledová labuť, startující ledové letadlo, potápějící se ledový drak, nádherná ledová brána,.... Ledová pohádka, jež nikdy neomrzí. Procházka po ostrově Danmark nám ukáže krásu a rozmanitost polární tundry. Opravdu neskutečné množství kytiček, malých keříků a zakrslých vrbiček hýří barvami a ohromuje schopností přírody, jež během pouhých několika měsíců doslova vybouchne záplavou květů a barev, nežli vše opět na dlouhou dobu překryje sněhový a ledový příkrov. Na ostrově Danmark jsme jednou potkali obrovského ledního medvěda a je možné, že ho zde opět uvidíme. Další plavba nás vede Foehn fjordem do jednoho z nejvice fascinujících míst, úžiny mezi Milne Landem a ostrovem Roede. Mělčina před úžinou a proud zde vytvořily ideální podmínky pro vznik ledového města. Malé i velké kry, pomalu driftující s proudem se postupně usadily na mělčině a na ploše několika km2 vzniklo ledové město, jehož ulice jsou tvořeny ledovými domy bílých, modrých i čirých barev. Postupující slunce během dne neustále mění barvu ledu a vyšší odpolední teploty do ledu přinášejí více hluku, hřmění a nestability. Jestli někdy na něco budete navždy vzpomínat, tak je to právě toto ledové město. Další zastávkou jsou opět ledová pole u ledovcového splazu Rolige. Bizarní ledové tvary jsou pravým rájem pro fotografy a úžina mezi Rolige a ostrovem Sorte je tak plná ker, že její proplouvání připomíná jízdu po klikaté horské silnici. Kolem některých ker se protahujeme tak blízko, že cítíme chlad, jež vyzařují. Zátoka Rypenaes slibuje možnost sledovat pižmoně, tato nesmírně odolná zvířata, jež dokážou přežít i mrazy na úrovni 50 °C pod nulou, dokáží se svými kopyty probít ledem a sněhem k trávě a dokonce dokáží tep zpomalit tak, že jsou schopni hybernovat jako ještěrky. Z pižmoních rohů jde strach a je dobré se k nim nepřibližovat moc blízko, protože mají ve zvyku místo útěku útočit. A nikdo z nás netouží mít jejich dlouhý roh zabodlý někde v těle. Další plavba vede Ofjordem, kde si připadáme jako na alpských jezerech. Ofjord je velmi úzký, jeho šířka je pouhé 2NM a výška okolních skalních stěn dosahuje více nežli 1500 m. Plujeme úžinou obklopenou horskými štíty na jejichž vrcholcích leží jako šlehačka ledovcová čepice, jejíž bílé jazyky občas přes horské štíty výhružně visí vysoko nad hladinou anebo se ledovec hlubokými zářezy mezi skalními štíty plazí k moři. V kombinaci s průzračným vzduchem je to totální nádhera. Na noc přistáváme v zátoce ostrova Bjorneoer, medvědího ostrova. Další den patří opět ledu. Ty největší ledové kry potkáváme v ústí Nordvestfjordu, který dosahuje až k ledovci Daugard-Jensen, což je jeden z nejvydatnějších ledovců na východním pobřeží Grónska. Odlamují se z něj ledové hory o velikosti menších měst a jelikož hloubka fjordu dosahuje 2 km, můžou obrovské kry driftovat až sem, kde si sedají na mělčiny u malých ostrůvků východně od ostrovů Bjorneoer. Plujeme kolem ledových hor dlouhých stovky metrů a vysokých více nežli 100 m. Z úbočí ledových stěn padají do moře zurčící vodopády a pod vodou je vidět do daleka zasahující potopená část ledovce. Opět magická, dech beroucí nádhera. Z Nordvestfjordu nás čeká delší plavba zpět k Ittoqqortoormiitu a k malému letišti Nerlerit Inaat, odkud odlétáme zpět na Island.

Trasa: Scoresbysund (GL)-Ittoqoortoormiit (GL)-Grímsey (IS)-Akureyri (IS)

Sportovní a poznávací plavba z Islandu do norského Stavangeru
Pobřeží Islandu je známé svou divokostí, vodopády, ledovci, termálními potoky a jezírky, prostě divukrásnou přírodou. K tomu nesčíslné množství tresek a sleďů a velryby. Na ten pocit, kdy vedle vás poprvé pluje velryba větší nežli loď, nikdy nezapomenete. Faerské ostrovy jsou osamělou perlou Severního Atlantiku, s malebnými barvitými přístavy, mnoha úžinami se silným proudem, hlubokými fjordy a skalami plnými ptáků. Shetlandy plné ovcí a pak Norsko, fjordy a vše tak krásné, že se vám nechce věřit, že je to realita. A to vše je namíchané do neodolatelného koktejlu, jemuž opakovaně podlehnete při každé zastávce po dlouhých úsecích plavby Severním Atlantikem.
Trasa plavby: V září již bývá počasí na severním pobřeží Islandu poměrně větrné a převládající větry by měly foukat správným směrem. Celá plavba bude podřízená počasí a více času budeme trávit tam, kde budeme čekat na vhodný vítr. Jakmile vyplujeme z Akureyri, nachytáme si zásobu tresek a naplníme lodní mrazák. V Islafjorduru obvykle při plavbě na ostrov Grímsey potkáváme velryby. Grímsey patří k Islandu a leží přímo na Polárním kruhu. Vydáme se na pozorování kolonie papuchálků, dáme si pivo v místní restauraci a zamíříme podél severního pobřeží Islandu na západ, směr Faerské ostrovy. Faerské ostrovy jsou magickým místem, vysoké rozeklané skalnaté pobřeží, dlouhé fjordy, vodopády, nízké mraky a voda, voda ta je tu všude. Teče ze skal, stříká z každého drnu a z vysokého pobřeží se řítí do moře malé vodopády. Malebné barevné přístavy a domy s travnatými střechami, na kterých jako sekačky fungují pasoucí se ovce nebo kozy 🙂 . Zastavíme se v hlavním městě Torshavnu, doplníme zásoby a budeme pokračovat na Shetlandy, ostrovy ovcí. Tato nejsevernější část Skotska je stále dostatečně Skotská a my se zastavíme na nějakém z ostrovů a nejspíše také v Lerwicku, hlavním městě Shetland. Poslední etapa už je pouze 200NM dlouhý skok do chráněných norských fjordů a cílového přístavu Stavanger.
Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí.

Sportovní plavba z norského Stavangeru do Polska
Dlouhé a magické fjordy u Stavangeru jsou místem pro relaxaci, místem nádherných panoramat a úžasného rybolovu. Tresky na celou dobu plavby nachytáme právě zde. Studený dech Severního moře záhy vystřídá dmutí a vlnění Skagerraku, kde jako bájní Vikingové proklouzneme kolem Skagenu do Kattegatu a proti převládajícím větrům se budeme probíjet úžinou Oresundu mezi Švédskem a Dánskem do Kodaně a dále na centrální Balt. Jednotlivé úseky plavby nejsou příliš dlouhé, zato bývají dosti obtížné. Malá hloubka Baltu způsobuje opravdu nepříjemné vlnění, které špatně snášejí i námořníci vracející se z plavby kolem světa. Sami si vyzkoušíte, zda po počátečním křestu Severním mořem odoláte baltickým vlnám:-).
Trasa plavby: Severní moře bývá v říjnu již poměrně větrné. Dny se krátí a noci dlouží a jachting nabírá ten zasmušilý ráz, který je na severu tak obvyklý. Často ale ještě dokáže sluníčko překvapit a prozářit a prohřát krátící se dny. Ze Stavangeru poplujeme nádhernou ostrovní říší směrem na jih do Skagerraku, abychom se protáhli kolem nejdelší norské písčité pláže do malebného přístavu Mandal anebo zamířili na výběžek Skagenu ochutnat dánské pivo. Ostrovy Laeso a Anholt jsou přírodní rezervace, kde si protáhneme ztuhlé údy a podíváme se na údajně největší poušť v Severní Evropě. Další zastávkou může být Holsinger s Hamletovým hradem Kronborgem a pak nás svou otevřenou náručí přivítá Kodaň, kde se potěšíme vybranými jídly, památkami a Malou mořskou vílou. Závěrečný úsek plavby přes centrální Balt nás povede kolem největších větrných parků na Baltu dlouhých 17NM na Rujánu se zastávkou v přístavu Sassnitz. A pak už je to pouze skok do Svinoústí, cíle této plavby.
Trasa plavby je pouze orientační a může se lišit s ohledem na počasí.