Z Milazza je to pouze několik málo hodin plavby na ostrov Vulcano, kde dáme první zastávku a vystoupíme na vrchol kráteru vulkánu, odkud se nám otevře nádherný výhled na okolní ostrovy a výstup rozhodně stojí za námahu. Mimo Vulcana navštívíme také ostrov Stromboli a pokud nám to počasí umožní, můžeme za soumraku vystoupit ke kráteru činné sopky a s nastupující tmou se kochat pohledem na lávu a rozžhavené kameny v pravidelných intervalech vyvrhovaných z jícnu sopky. Další plavba vede kolem Saliny, Filicudi a Alicudi na Usticu, nejzápadnější a málo navštěvovaný ostrov Aolských ostrovů. Po překonání necelých 200NM oddělujících Usticu od Sardinie, nás čeká Cagliari nebo Carloforte na ostrově San Pietro. Navštívíme jeskyni a nádherné pláže a vydáme se na nejdelší 250NM dlouhý úsek na Mallorku. Na jihu Mallorky je přírodní rezervace Cabrera, což je krásná ostrovní říše. Vstup na Cabreru je nutné dopředu zařídit a pokud bude čas a zájem, tak vstup objednáme a Cabreru navštívíme. Je tu nádherná, málo dotčená příroda s magickými písčitými plážemi a bohatým podmořským životem. Cílem plavby je přístav Palma na Mallorce. Trasa plavby je pouze orientační a bude se odvíjet v závislosti na počasí.

Z přístavu Palma na Mallorce zamíříme k Formenteře, nejjižnějšímu ostrovu Baleár, proslavenému svými písčitými plážemi a tyrkysovým mořem. Od Formentery zamíříme v závislosti na počasí buď k Africe a navštívíme španělskou enklávu Melillu anebo podél španělského pobřeží se zastávkou v Algarve nebo Malaze. Další zastávkou bude určitě Gibraltar, který nemůžeme minout. Vystoupíme na gibraltarskou skálu, kde se necháme okrást jedinou opicí vyskytující se na evropském kontinentu:-). Za zádí necháme gibraltarskou úžinu se svými silnými přílivovými proudy a hustým lodním provozem a podél španělského pobřeží vplujeme do portugalských vod do ústí řeky Formosy. Delta řeky je přírodním parkem a častým turistickým cílem. Návštěvníky lákají především nádherné pláže a kouzelná zákoutí členitého toku řeky klikatícího se mezi pobřežními písčinami a vytvářejícího nesčetné laguny s malými ostrůvky. Skok přílivu je v deltě řeky kolem 2 m, což způsobuje silné proudy, se kterými si musíme poradit. Krásy delty řeky si vychutnáme dříve, nežli vplujeme do přístavu Faro, cíle naší plavby. Trasa plavby je pouze orientační a bude se odvíjet v závislosti na počasí.

Přístav Faro leží v deltě řeky Formosa. Delta řeky je přírodním parkem. a skvostem, lákajícím především nádhernými plážemi a kouzelnými zákoutí členitého toku řeky klikatícího se mezi pobřežními písčinami a vytvářejícího nesčetné laguny a malé ostrůvky. Skok přílivu je v deltě řeky kolem 2 m, což způsobuje silné proudy, se kterými si musíme poradit. Krásy delty řeky si vychutnáme dříve, nežli vyplujeme na volný Atlantik a zamíříme do oblasti nechvalně známé útoky kosatek na plachetnice. Až si kosatky dostatečně otlučou hlavy útoky na pevné dno Boomerangu, budeme pokračovat v plavbě podél portugalského pobřeží k Lisabonu, nejzápadnějšímu hlavnímu městu Evropy. Historie Lisabonu sahá více, nežli tři tisíciletí zpět a je velmi pohnutá. V 16 století byl jedním z nejbohatších měst Evropy a v polovině 18 století byl zničený jedním z nejhorších zemětřesení v historii Evropy. Zemětřesení a následné vlny tsunami zničily velkou část města a zabily téměř 100.000 obyvatel. Z této pohromy se Lisabon dlouho vzpamatovával a vy budete mít možnost posoudit, jak dobře se mu to podařilo. Po návštěvě Lisabonu vyplujeme po řece Tejo zpět na Atlantik a podél pobřeží poplujme dál na sever ke španělskému městu La Coruňa, jež je i cílem této etapy. Trasa plavby je pouze orientační a bude se odvíjet v závislosti na počasí.

V přístavu La Coruňa se důkladně připravíme na plavbu přes obávaný Biskajský záliv. Biskaj je kotlem, kde se vaří evropské počasí a je vyhlášený častými bouřemi a proměnlivými proudy. A také je to jedno z mála míst na západním pobřeží Evropy, kde se běžně vyskytují velryby a s velkou pravděpodobností se s nimi během plavby také potkáme. Po překonání Biskaje mineme slavný maják na ostrově Ouessant (Ushant) na západě Bretaně a podél bretaňského pobřeží zamíříme na východ k St. Malo a k Normanským ostrovů (Channel Islands) v kanálu La Manche. Návštěva ostrovů Guernsay, Sark (donedávna to byl poslední feudální stát v Evropě, jehož obyvatelé byli nevolníky:-)) a Aldernay nám nechá nahlédnout do jejich podmanivých půvabů. Normanské ostrovy jsou součástí Velké Británie a pro jejich návštěvu je nutné mít pas, nestačí občanský průkaz. Na ostrovech si dokonale procvičíme přílivové proudy, jež tu dosahují rychlosti 8-10 kn a způsobují takový příboj a vlnění, že nepozorná loď se může potopit i za úplného bezvětří:-(. Boomerang ale není nepozorná loď a jakmile se dostane z osidel zákeřných proudů, musí být naše pozornost opět zcela ve střehu. Kanál La Manche je totiž místem s jedním z nejhustějších lodních provozů na světě. Pokud nepoplujeme do Anglie, tak se tomu největšímu provozu vyhneme a přistaneme v cílovém přístavu Cherbourg v Normandii. Trasa plavby je pouze orientační a bude se odvíjet v závislosti na počasí.

První zastávkou po vyplutí z Cherburgu je místo vylodění spojeneckých vojsk v roce 1944 během operace Overlord. Při této největší námořní invazi v historii došlo k velkým ztrátám na pláži Omaha a během návštěvy této pláže také pochopíme proč. Prohlídka celé oblasti vylodění, německého opevnění i hřbitova padlých spojeneckých vojáků nám dá lepší představu o tom, jak obtížnou operací Overlord byl. Další plavba nás zavede do nejužšího místa kanálu La Manche mezi Dover a Cale, do místa, kde je lodní provoz hustý jako na pražské magistrále během ranní špičky. Plavba probíhá s maximální opatrností a obezřetnosti a když unikneme z této jámy lvové, zamíříme do belgických Brugg, označovaných jako „Benátky severu“. A považovaných za nejmalebnější belgické město. Od roku 2000 jsou zapsány na seznamu UNESCO. Až nás propustí ze svých tenat Bruggy, zamíříme po Severním moři severovýchodním směrem a po Severomořském kanálu se dostaneme do Amsterodamu. Hladina kanálu vede vysoko nad okolní krajinou a tak pod sebou pozorujeme pasoucí se krávy a kostelní věže (ty se nepasou:-). Amsterodam, cíl této etapy, není nutné představovat. Kdo v něm ještě nebyl, tak ať určitě neodlétá v den vylodění a nechá si minimálně jeden den na jeho prohlídku. Trasa plavby je pouze orientační a bude se odvíjet v závislosti na počasí.

První den začneme prohlídkou Amsterodamu a na největších nizozemských jezerech Markermeer a Ijsselmeer se z této prohlídky postupně vzpamatujeme:-). Tato dvě jezera vznikla v polovině minulého století přehrazením mořských zálivů hrázemi a je zajímavé, že jejich hladina je o 40 cm nižší, nežli je hladina okolního moře. Z Ijsselmeer vyplujeme na nesmírně zajímavé Wattové moře. Zastavíme u některého z Fríských ostrovů, necháme odejít moře a spočineme s Boomerangem na dně, což pro něj díky jeho dvěma kýlům není problém. A vydáme se na procházku po odhaleném mořském dně. Podél nizozemského a německého pobřeží doplujeme na ostrov Helgoland a dále deltou Labe do Brunsbittelu, vstupního místa do Kielského kanálu. Plavba kanálem obvykle zabere dva dny. Kielský kanál spojuje Baltické a Severní moře, je dlouhý 98 km a byl otevřený v roce 1895. Jeho předchůdce byl o dost delší Elder kanál. Kielský kanál je jednou z nejrušnějších vodních cest na světě a ročně jím propluje 32.000 lodí, tedy 90 lodí denně. A k tomu další desítky tisíc rekreačních lodí. Když v Kielském kanálu těsně míjíte 250 m dlouhou kontejnerovou loď, tak je to silný zážitek, během kterého se za kormidlem pěkně zapotíte:-). Na východním konci kanálu vyplujeme v Holtenau na Balt a při plavbě na východ mineme ostrov Fehmarn a v závislosti na počasí se zastavíme buď v Dánsku nebo v Německu. Poslední úsek povede kolem Rujány se zastávkou ve Stralsundu, odkud už je to necelý půl den plavby do cíle této etapy ve Svinoústí. Trasa plavby je pouze orientační a bude se odvíjet v závislosti na počasí.